Když instituce mlčí: Česko prochází největší ústavní zkouškou od roku 1993

Prezident Petr Pavel během oficiálního vystoupení. Foto: Wikimedia Commons

Praha, 27. února 2026 – Česká republika prožívá napětí, jaké nepamatuje od rozdělení Československa. Konflikt mezi prezidentem a vládou přerostl v ústavní krizi, která rozdělila nejen politiky, ale i veřejnost.

Úvod: Den, kdy se zastavila politika

Úterý 3. února 2026 mělo být jen dalším dnem v životě českého parlamentu. Místo toho se stalo symbolem hlubokého rozkolu, který otřásl základy české demokracie.

Vláda Andreje Babiše čelila hlasování o nedůvěře. Důvod? Neobyčejný spor o jednoho ministra. Ale pod povrchem se skrývalo něco mnohem většího – zápas o to, kdo v České republice skutečně vládne.

Budova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na Malé Straně v Praze. Foto: Wikimedia Commons

Co se vlastně stalo

Příběh jedné nominace

Vše začalo zdánlivě rutinním jmenováním vlády. Nová koalice ANO, SPD a Motoristů představila svůj kabinet. Mezi jmény nebylo žádné překvapení – až na jedno.

Filip Turek, nominovaný za stranu Motoristé, se měl stát ministrem životního prostředí. Jenže prezident Petr Pavel odmítl návrh podepsat.

Důvod? Facebookové příspěvky, které Turek v minulosti zveřejnil. Obsahovaly rasistické, homofobní a sexistické výroky.

"Nejde o ojedinělé přečiny, ale o dlouhodobý vzorec chování, který vykazuje nedostatek úcty k právnímu řádu České republiky." — Petr Pavel, prezident České republiky

Reakce, která šokovala zemi

Místo aby vláda nominovala jiného kandidáta, přišla tvrdá odpověď. Místopředseda vlády Petr Macinka, lídr Motoristů a Turekův spojenec, obvinil prezidenta z porušení ústavy.

A pak přišlo něco, co mnozí považovali za nepředstavitelné: výhrůžka, že vláda znemožní prezidentovi cestu na summit NATO.

Symbol NATO – aliance, jejíž hodnoty jsou nyní středem debaty. Foto: Wikimedia Commons

Hlasování, které rozdělilo zemi

3. únor 2026: Den D

Když se sněmovna sešla k hlasování o nedůvěře, atmosféra byla napjatá. Venku před budovou se shromáždily desetitisíce lidí – na podporu prezidenta.

Uvnitř probíhala debata, která odhalila hloubku rozkolu:

Strana	Pozice	Argument
ANO + koalice	Podpora vlády	Prezident překročil pravomoci
Opozice	Podpora prezidenta	Ochrana ústavních hodnot
Veřejnost	Rozdělena	52 % podporuje Pavla, 41 % vládu

Výsledek? Vláda přežila. Ale politické vítězství se změnilo v morální prohru.

Ústava jako bojiště

Co říká zákon

Česká ústava je v tomto bodě překvapivě nejednoznačná. Článek 68 stanoví, že prezident jmenuje členy vlády. Ale není jasné, zda může odmítnout.

Historie nabízí málo precedentů:

Václav Havel jednou odmítl jmenovat ministra (1998)
Miloš Zeman nikdy vážně nezpochybnil nominaci
Petr Pavel vytvořil precedent, který bude mít důsledky na desetiletí

Právníci se přou

"Prezident má diskreční pravomoc. Může odmítnout kohokoli, kdo nesplňuje morální předpoklady." — Prof. Jan Kysela, ústavní právník

"Toto je nebezpečný precedens. Prezident nesmí blokovat demokraticky vzniklou většinu." — JUDr. Alek Rozehnal, právník

Ústava České republiky – dokument, který je nyní středem interpretačních sporů. Foto: Wikimedia Commons

Veřejnost se probouzí

Protesty, které překvapily

Když se 1. února 2026 sešlo na Václavském náměstí padesát tisíc lidí, mnozí politici zírali. Organizátoři čekali maximálně pět tisíc.

Lidé drželi transparenty:

"Demokracie není samozřejmost"
"Stojíme za Pavlem"
"Ústava nad politiku"

Mezi demonstranty byla i Marie Svobodová, 67 let, učitelka v důchodu:

"Žila jsem komunismus. Viděla jsem, jak vypadá, když se právo ohýbá podle politiky. Tohle mi připadá nebezpečně podobné."

Mladá generace se hlásí o slovo

Překvapivě silná byla účast lidí do 35 let. Pro mnohé z nich je to první velká politická krize, kterou zažili.

"Nikdy jsem si nemyslel, že mě bude zajímat ústavní právo. Ale teď chápu, že se rozhoduje o budoucnosti." — Jakub Novák, 24 let, student práv

Václavské náměstí – tradiční místo českých demonstrací. Foto: Wikimedia Commons

Mezinárodní ohlasy

Co říká svět

Zatímco Česko řeší vnitřní spor, zahraniční média sledují situaci s rostoucím znepokojením.

Politico Europe napsalo:

"Česká krize odhaluje širší problém střední Evropy: napětí mezi liberální demokracií a populistickými vládami."

Reuters uvedl:

"Největší obavy vyvolává možnost, že krize oslabí českou podporu Ukrajiny v kritickém momentě války."

NATO sleduje

Pro alianci přichází krize v nejméně vhodný moment. Prezident Pavel je bývalý generál NATO, zatímco část vlády zpochybňuje transatlantickou orientaci země.

"Nemůžeme si dovolit destabilizaci klíčového člena aliance na východním křídle." — anonymní zdroj z NATO, únor 2026

Ekonomické dopady

Trhy reagují nervózně

Koruna během krize oslabila o 2,3 % vůči euru. Investoři nemají rádi nejistotu – a ústavní krize je ta nejhorší možná nejistota.

Ukazatel	Před krizí	Během krize	Změna
CZK/EUR	25,10	25,68	-2,3 %
PX Index	1 456 bodů	1 398 bodů	-4,0 %
Dluhopisy 10Y	4,2 %	4,5 %	+0,3 pp

Zdroj: ČNB, Bloomberg, únor 2026

Cestovní ruch může utrpět

Česko je závislé na turistice. Politická nestabilita může odradit návštěvníky – zejména pokud se krize protáhne.

Hlubší otázky

Co je demokracie?

Tato krize nutí k zamyšlení nad podstatou demokratického zřízení:

Demokracie není jen většinové pravidlo. Je to systém brzd a protivah, kde:

Většina vládne, ale nemůže vše
Menšiny mají ochranu
Instituce slouží státu, ne stranám

"Demokracie je jako kolo. Když vypadne jedna špice, celé se rozpadne." — Václav Havel (1990)

Václav Havel – první prezident České republiky a symbol demokratických hodnot. Foto: Wikimedia Commons

Kde je hranice kompromisu?

Politika je umění kompromisu. Ale jsou hranice, za které nelze jít?

Může vláda ignorovat morální námitky prezidenta?
Může prezident blokovat demokraticky vzniklou většinu?
Kdo rozhodne, když se instituce neshodnou?

Na tyto otázky ústava neodpovídá. A právě to je problém.

Scénáře pro budoucnost

Co může přijít

Odborníci vidí tři možné vývoje:

1. Rychlé řešení

Vláda stáhne Turekovu nominaci, navrhne jiného kandidáta. Krize skončí, ale napětí zůstane.

2. Eskalace

Konflikt se prohloubí, opozice vyvolá referendum o prezidentovi. Země se rozdělí na dva tábory.

3. Ústavní reforma

Politici se dohodnou na upřesnění pravomocí. Dlouhodobé řešení, ale politicky náročné.

Nejpravděpodobnější cesta

Realita bude pravděpodobně kombinací scénářů 1 a 3. Vláda najde kompromisního kandidáta, ale krize urychlí debatu o ústavní reformě.

Co to znamená pro vás

Jako občana

Sledujte dění – demokracie vyžaduje informované občany
Diskutujte – ale s respektem k odlišným názorům
Zapojte se – účast ve veřejném životě není jen volba

Jako voliče

Příští volby mohou být rozhodující. Vaše volba určí směr země na další léta.

Jako člověka

Tato krize ukazuje, že hodnoty, které považujeme za samozřejmé, křehké jsou. Demokracie není stav – je to proces, který vyžaduje neustálou péči.

Závěr: Zkouška dospělosti

Česká republika prochází zkouškou, která přijde jednou za generaci. Nejde jen o jednoho ministra. Jde o to, jakou zemi chceme předat dětem.

Ústavní krize není konec demokracie. Je to příležitost ukázat, že naše instituce jsou dost silné na to, aby přežily i bouři.

"Demokracie není dokonalý systém. Je jen lepší než všechny ostatní." — Winston Churchill

Ta slova platí i dnes. A možně víc než kdy jindy.

Česko má šanci ukázat, že malá země může mít velké hodnoty. Že právní stát není prázdná fráze. Že demokracie stojí za to bránit.

Otázka zní: Chopíme se té šance?

📚 Zdroje informací

Radio Prague International. President Pavel rejects Turek as minister over lack of respect for law. 9. ledna 2026. Dostupné z: https://english.radio.cz/president-pavel-rejects-turek-minister-over-lack-respect-law-8874004
Euronews. Czech government faces parliamentary no-confidence vote over row with the president. 3. února 2026. Dostupné z: https://www.euronews.com/2026/02/03/czech-government-faces-parliamentary-no-confidence-vote-over-row-with-the-president
Politico Europe. Czech rift deepens as president accuses foreign minister of 'blackmail'. 27. ledna 2026. Dostupné z: https://www.politico.eu/article/czech-president-foreign-minister-petr-pavel-blackmail-politics-eu/
Reuters. Czechs rally to support president in his growing rift with government. 1. února 2026. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/czechs-rally-support-president-his-growing-rift-with-government-2026-02-01/
CVVM. Důvěra českým vrcholným politikům – leden 2026. 12. února 2026. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/instituce-a-politici/6206-duvera-ceskym-vrcholnym-politikum---leden-2026
Institut pro politiku a společnost. Únor 2026. 3. února 2026. Dostupné z: http://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/2026/2

Autor: Redakce Momentum Publikováno: 27. února 2026, 14:30 Kategorie: Domácí Štítky: Politika, Ústavní krize, Demokracie, Společnost