Hlas, který slyšíme skrz stěny času: Český průlom v pochopení řeči
Čeští vědci z CEITEC VUT v Brně odhalili klíčovou roli genů Dlx5/6 při vývoji hlasu a sluchu. Technologie mikro-CT otevírá nové možnosti výzkumu.
Hlas, který slyšíme skrz stěny času: Český průlom v pochopení řeči
"Tento projekt jasně ukazuje, jak špičková zobrazovací technologie pomáhá biologům odpovídat na otázky, které by byly velmi obtížné nebo nemožné řešit jinými metodami." – Kristina Blűmelová, CEITEC
Píše se leden 2026. V tiché laboratoři brněnského CEITEC se právě odehrává něco mimořádného. Vědci nahlížejí do nitra myších embryí s rozlišením pěti mikrometrů – velikosti červené krvinky. A co vidí, mění naše chápání toho, jak vzniká řeč.
Objev, který spojuje techniku s biologií
Výzkumníci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci s francouzskými biology odhalili klíčovou roli genů Dlx5 a Dlx6 při vývoji hlasu a sluchu u savců.
Nejde o obyčejný genetický výzkum. Je to důkaz, že jediný gen může tvarovat celý komunikační systém – od tvorby hlasu po jeho vnímání.
V laboratořích CEITEC se spojuje technika s biologií.
Mikro-CT: Oko, které vidí neviditelné
Klíčem k objevu byla technologie zvaná mikro-CT – mikrokomputová tomografie s rozlišením až 5 mikrometrů.
Jak to funguje
| Krok | Popis |
|---|---|
| 1. Příprava vzorku | Biologické vzorky se obarví roztoky těžkých kovů pro lepší kontrast |
| 2. Skenování | Vzorek se otáčí v rentgenovém paprsku, detektor zaznamenává tisíce snímků |
| 3. Rekonstrukce | Z přibližně 2000 snímků na vzorek vzniká 3D model |
| 4. Analýza | Desítky tisíc řezů se analyzují ručně i s pomocí AI |
Markéta Kaiser, Ph.D., která se na výzkumu podílela, vysvětluje: "Na rozdíl od lékařského CT, kde se detektor otáčí kolem pacienta, u nás se otáčí samotný vzorek. Můžeme použít vyšší dávky záření a dosáhnout mnohem vyššího rozlišení."
Mikro-CT umožňuje zobrazit struktury velikosti červené krvinky.
Geny Dlx5/6: Architekti lidské řeči
Vědci selektivně inaktivovali geny Dlx5 a Dlx6 v myších embryích a sledovali, co se stane.
Výsledky byly dramatické
- Těžké poruchy pohybového aparátu všech orgánů hlasového traktu
- Narušený vývoj vnějšího, středního i vnitřního ucha
- Důkaz pleiotropie – jeden gen ovlivňuje více vlastností současně
Co je pleiotropie?
Jde o jev, kdy jeden gen současně ovlivňuje více zdánlivě nesouvisejících znaků. V tomto případě geny Dlx5/6 tvarují všechny komponenty savčího akustického komunikačního systému dohromady.
Proč na tom záleží
1. Pochopení evoluce řeči
Lidská řeč je jedním z nejkomplexnějších biologických systémů. Tento výzkum ukazuje, jak hluboko v genetickém kódu jsou zakotveny základy komunikace.
2. Lékařské aplikace
Poruchy hlasu a sluchu postihují miliony lidí. Pochopení genetických základů může vést k:
- Včasné diagnostice vývojových poruch
- Cílenějším terapiím pro děti s poruchami řeči
- Lepšímu porozumění autismu a dalším neurovývojovým onemocněním
3. Technologická konvergence
Výzkum ukazuje, jak se průmyslové technologie (původně vyvinuté pro materiálový výzkum) stávají klíčem k biologickým objevům.
Interdisciplinární spolupráce otevírá nové možnosti výzkumu.
Brno jako centrum excelence
Tento objev není osamělý. Brno se etablovalo jako jedno z předních evropských center pro interdisciplinární výzkum.
Co dělá CEITEC výjimečným
- Laboratoř rentgenové mikro- a nano-CT – jedna z nejlépe vybavených v Evropě
- Spojení techniky a biologie – inženýři pracují s biology na společných projektech
- Mezinárodní spolupráce – francouzští, čeští a další evropští vědci tvoří jeden tým
"Projekt zdůrazňuje rostoucí význam pokročilých zobrazovacích technologií v biologickém výzkumu. Techniky původně vyvinuté pro průmyslové aplikace nyní umožňují vědcům odpovídat na komplexní otázky o vývoji a genetice." – Tým CEITEC
Etická otázka: Kam nás to vede?
S rostoucí schopností číst a manipulovat genetický kód přicházejí otázky, které nelze ignorovat:
- Měli bychom editovat geny spojené s řečí a sluchem?
- Kde je hranice mezi léčbou a vylepšováním?
- Co když budeme moci "navrhnout" lepší komunikační schopnosti?
Genetika nám dává nástroje k pochopení. Ale otázka, jak tyto nástroje použít, není vědecká. Je filozofická. Je společenská. Je lidská.
Budoucnost: Co nás čeká
Výzkum publikovaný v PLOS ONE v lednu 2026 otevírá nové směry:
- Detailnější studium dalších genů zapojených do komunikace
- Rozšíření na jiné savce – pochopení evoluce řeči
- Klinické aplikace – diagnostika a terapie poruch řeči
Tomáš Zikmund z laboratoře CTLAB CEITEC dodává: "Naše technologie umožňuje zobrazit struktury, které byly dříve neviditelné. To není jen technický úspěch. Je to okno do tajemství života."
Závěr: Když technika potkává biologii
Žijeme v době, kdy hranice mezi obory mizí. Inženýři pomáhají biologům. Biologové inspirují lékaře. Lékaři kladou otázky, které technici řeší.
Česká republika – země s bohatou vědeckou tradicí – se znovu zapisuje na mapu světové vědy. Ne jako následovník. Jako průkopník.
Ale skutečný význam tohoto objevu není v přístrojích ani v publikacích.
Je v dětech, které díky tomu mohou lépe porozumět světu. V lidech, kteří získají hlas. V společnosti, která pochopí, co to znamená být člověkem.
Zdroje
-
CEITEC BUT – "Using Micro-CT CEITEC Researchers Have Helped Clarify the Role of Key Genes in the Development of Voice and Hearing in Mammals" (14. ledna 2026)
-
Brno Daily – "CEITEC Researchers Help Uncover How Key Genes Shape Voice and Hearing in Mammals" (26. ledna 2026)
-
PLOS ONE – Publikovaná studie o roli genů Dlx5/6 (leden 2026)
-
Novinky.cz – "Výzkumníci díky metodě mikro CT objasnili roli genů při vývoji hlasu a sluchu u savců" (20. ledna 2026)
Publikováno: 27. února 2026, 18:45 SEČ
Klíčová slova: #ČeskáVěda #MikroCT #Genetika #CEITEC #Neurovědy #Výzkum #Budoucnost
Administrátor
Autor článku
