🔬 Věda

Příroda zpomaluje: Když se zdánlivě zdravé ekosystémy hroutí

Globální studie odhalila znepokojivý trend: rychlost obměny druhů v ekosystémech klesla o třetinu. Stabilní příroda může znamenat vyčerpanou biodiverzitu. Co to znamená pro budoucnost?

Administrátor
27. února 2026
1 zhlédnutí
Příroda zpomaluje: Když se zdánlivě zdravé ekosystémy hroutí

Příroda zpomaluje: Když se zdánlivě zdravé ekosystémy hroutí

"Příroda funguje jako samoopravující se motor, který neustále vyměňuje staré díly za nové. Ale zjistili jsme, že tento motor nyní skřípe a zastavuje se."Dr. Emmanuel Nwankwo, Queen Mary University of London

Píše se únor 2026. Vědci právě odhalili něco znepokojivého. Zatímco se planeta otepluje rychlostí, kterou lidstvo nikdy nezažilo, příroda – místo aby reagovala zrychlenou změnou – zpomaluje. A to není dobrá zpráva.


Objev, který převrací předpoklady

Masivní globální studie z Queen Mary University of London přináší zjištění, které otřásá základy ekologické vědy.

Očekávání: S rostoucími teplotami by se ekosystémy měly měnit rychleji. Druhy by měly migrovat, přizpůsobovat se, nahrazovat jedna druhou.

Realita: Rychlost, jakou jsou druhy nahrazovány v lokálních habitatech, klesla přibližně o třetinu od 70. let 20. století.

Příroda a krajina

Ekosystémy, které vypadají stabilně, mohou ve skutečnosti ztrácet svou schopnost obnovy.


Co je "species turnover" a proč na tom záleží

Species turnover (obrat druhů) je přirozený proces, při kterém se druhy v ekosystému neustále nahrazují.

Jak to funguje

FázePopis
1. KolonizaceNové druhy přicházejí do oblasti
2. SoutěžDruhy soupeří o zdroje
3. NahrazeníSilnější druhy nahrazují slabší
4. ObnovaEkosystém zůstává dynamický a odolný

Proč je to důležité:

Tento proces je jako imunitní systém ekosystému. Umožňuje přírodě přizpůsobit se změnám, zotavit se z narušení a udržet biodiverzitu.

"Byli jsme překvapeni, jak silný je tento efekt. Rychlost obratu se typicky snížila o třetinu."Profesor Axel Rossberg, spoluautor studie


Šokující zjištění: Globální zpomalení

Vědci analyzovali data z mořských, sladkovodních i suchozemských ekosystémů po celém světě.

Klíčová data

UkazatelHodnota
Pokles obratu~33 % od 70. let
Období analýzyPrůzkumy biodiverzity za poslední století
Krátkodobé vzorce1–5 leté periody vykazují pokles
RozsahOd ptačích komunit po život na dně oceánů

Co to znamená:

Zpomalení není lokální jev. Je globální. Postihuje lesy v Amazonii i korálové útesy v Tichomoří. Ptáky v Evropě i ryby v řekách Asie.

Oceán a mořský život

Mořské ekosystémy vykazují stejné zpomalení jako suchozemní.


Proč se to děje: Dva znepokojivé důvody

1. Teorie "Multiple Attractors"

Fyzik Guy Bunin v roce 2017 předpověděl, že ekosystémy mohou vstoupit do fáze, kde se druhy neustále nahrazují kvůli vnitřním biologickým interakcím, ne vnějším silám.

Nové zjištění:

Tato teorie se potvrzuje. Ekosystémy mají vnitřní dynamiku, která funguje nezávisle na klimatu. Ale tato dynamika nyní slábne.

2. Lidský dopad

Dr. Emmanuel Nwankwo, hlavní autor studie, vysvětluje:

"V jiném výzkumu vidíme jasné indicie, že lidské dopady způsobují zpomalení obratu. Je to znepokojivé."

Hlavní příčiny:

  • Degradace prostředí – Ztráta habitatu omezuje možnosti migrace
  • Zmenšující se regionální druhy – Méně druhů k dispozici pro kolonizaci
  • Fragmentace krajiny – Druhy nemohou migrovat za změněnými podmínkami
  • Znečištění – Oslabení schopnosti druhů soutěžit

Lidský dopad na krajinu

Fragmentace krajiny a ztráta habitatu brání přirozené migraci druhů.


Skryté nebezpečí: Když stabilita znamená problém

Paradox, kterému musíme rozumět

Tradiční pohled: Stabilní ekosystém = zdravý ekosystém

Nová realita: Stabilní ekosystém může znamenat vyčerpanou biodiverzitu

Co se děje

  1. Regionální pool druhů se zmenšuje – Méně druhů k dispozici pro kolonizaci
  2. Migrace je blokována – Druhy nemohou následovat změněné klimatické podmínky
  3. Ekosystém ztrácí plasticitu – Nedokáže se přizpůsobit novým výzvám
  4. Odolnost klesá – Při šoku (sucho, požár, nemoc) hrozí kolaps

"Stabilně vypadající ekosystémy nemusí být zdravé – mohou signalizovat vyčerpání biodiverzity ve větším měřítku."Tým Queen Mary University of London


Česká republika: Jak to vypadá u nás

České ekosystémy nejsou imunní vůči globálním trendům.

Lokální projevy zpomalení

Lesy:

  • Dominance smrkových monokultur
  • Pomalá obnova po kůrovcové kalamitě
  • Omezená migrace listnatých dřevin

Vodní toky:

  • Fragmentace řek jezy a přehradami
  • Úbytek původních rybích druhů
  • Expanze nepůvodních druhů bez přirozených nepřátel

Zemědělská krajina:

  • Úbytek hmyzu o 75 % za posledních 30 let
  • Ztráta meziplodin a remízků
  • Homogenizace krajiny

České iniciativy

Projekt "Návrat divočiny":

  • Obnova přirozených procesů v krajině
  • Podpora migrace velkých savců
  • Vytváření koridorů pro propojení ekosystémů

Rewilding Česko:

  • Návrat vlků, rysů a dalších velkých šelem
  • Obnova přirozených říčních toků
  • Podpora biodiverzity v zemědělské krajině

Česká krajina

Česká krajina čelí výzvám spojeným se zpomalením ekosystémových procesů.


Širší kontext: Klimatická krize a ekosystémy

Co říká WMO

Světová meteorologická organizace potvrzuje:

  • 2024 byl nejteplejší rok v historii
  • Teploty oceánů dosáhly rekordních hodnot
  • Období 2025–2030 bude pravděpodobně pokračovat v tomto trendu

Pět klíčových oblastí pro rok 2026

  1. Adaptační finance – Rozvojové země potřebují podporu
  2. Ztráta a poškození – Kompensace za nevratné škody
  3. Fosilní paliva – Tlak na ukončení těžby ropy a plynu
  4. Příroda jako řešení – Obnova ekosystémů pro absorpci CO₂
  5. Spravedlnost – Spravedlivý přechod pro všechny

Etická otázka: Jakou přírodu chceme zanechat?

Zpomalení ekosystémů otevírá hluboké filozofické otázky.

Odpovědnost vůči budoucnosti

Otázky:

  • Máme právo zanechat svět s vyčerpanou přírodou?
  • Jak vysvětlíme vnoučatům, že jsme věděli a nekonali?
  • Kde je hranice mezi ekonomickým růstem a ekologickou sebevraždou?

Spravedlnost mezi generacemi

Mladí lidé dnes podávají žaloby proti vládám:

  • Švédsko – Mládež žalovala vládu za nedostatečnou klimatickou politiku
  • USA – Soudní spory za právo na stabilní klima
  • Evropa – Rostoucí tlak na ambicióznější cíle

"Věda nám dává data. Ale otázka, co s nimi uděláme, není vědecká. Je morální."Prof. Ivan Novák, Univerzita Karlova (hypotetická citace pro ilustraci)


Co můžeme dělat: Od zoufalství k akci

Na úrovni společností

1. Chráněná území nestačí

Studie vyvrací představu, že samotná chráněná území stačí k obnově biodiverzity.

Co je potřeba:

  • Koridory pro migraci druhů
  • Obnova degradovaných oblastí
  • Propojení fragmentovaných habitatu

2. Změna zemědělství

  • Agroekologie – Méně chemie, více biodiverzity
  • Meziplodiny a remízky – Útočiště pro hmyz a ptáky
  • Lokální potravinové systémy – Méně transportu, více odolnosti

3. Městská příroda

  • Zelené střechy a fasády
  • Městské lesy a parky
  • Propustné povrchy pro zadržování vody

Na individuální úrovni

Co může udělat každý z nás:

AkceDopad
Podpora lokálních farmářůMéně transportu, více biodiverzity v krajině
Výsadba původních rostlinPodpora lokálního hmyzu a ptáků
Omezení chemie na zahraděZdravější půda a voda
Účast v občanské věděSběr dat pro výzkumníky
Politická angažovanostTlak na změnu systémů

Obnova přírody

Obnova ekosystémů vyžaduje společné úsilí na všech úrovních.


Budoucnost: Scénáře pro příští desetiletí

Pesimistický scénář (Business as usual)

  • Pokles obratu pokračuje – Ekosystémy ztrácejí plasticitu
  • Klimatické šoky – Sucho, požáry, povodně se zhoršují
  • Kolapsy ekosystémů – Návratnost je nemožná
  • Masové vymírání – Ztráta druhů se zrychluje

Optimistický scénář (Transformace)

  • Obnova habitatu – Koridory a propojení fungují
  • Regenerativní zemědělství – Půda jako úložiště uhlíku
  • Městská biodiverzita – Příroda vrací se do měst
  • Obrat se stabilizuje – Ekosystémy znovu získávají odolnost

Realistický scénář

Pravda bude pravděpodobně někde mezi. Některé regiony uspějí, jiné selžou. Klíčové je jednat teď.


Osobní reflexe: Co ztratíme, když příroda zpomalí?

Za každým číslem, každým procentem, každou studií je něco hluboce lidského.

Dítě, které už nikdy neuvidí motýla, který létal v zahradě jeho prarodičů.

Rybář, který se vrací na místo, kde kdysi chytil rybu – a najde jen ticho.

Farmář, který sleduje, jak půda, kterou obdělávali jeho předkové po generace, ztrácí život.

Věda není jen o datech.

Je o vztahu mezi lidmi a planetou, která nás živí.

Co můžeme udělat my?

  1. Vnímat – Všímat si přírody kolem nás
  2. Učit se – Pochopit, jak ekosystémy fungují
  3. Jednat – Malé kroky mají velký dopad
  4. Mluvit o tom – Šířit povědomí, ne zoufalství

Závěr: Když ticho přírody křičí

Zpomalení ekosystémů je jako ticho před bouří.

Na první pohled vypadá vše v pořádku. Lesy stojí. Řeky tečou. Ptáci zpívají.

Ale pod povrchem se děje něco znepokojivého. Příroda ztrácí svou schopnost obnovy.

Máme volbu.

Můžeme pokračovat jako doposud – a nechat budoucí generace dědit vyčerpanou planetu.

Nebo můžeme jednat teď. Obnovit habitaty. Propojit fragmentovanou krajinu. Změnit způsob, jakým žijeme.

Volba je na nás.

Protože nakonec: Nedědíme Zemi po předcích. Půjčujeme si ji od dětí.


Zdroje

  1. Nature Communications – "Species turnover slowdown in global ecosystems" (únor 2026)

  2. Queen Mary University of London – "Nature's self-repairing engine is grinding to a halt" (únor 2026)

  3. ScienceDaily – "Climate change is accelerating but nature is slowing down" (18. února 2026)

  4. UNU EHS – "5 Things to Watch in Climate and Environment in 2026" (leden 2026)

  5. Phys.org – "Ten new insights in climate science" (únor 2026)

  6. Earth.Org – "This Week in Climate News (February 2026)" (únor 2026)


Publikováno: 27. února 2026, 20:00 SEČ

Klíčová slova: #Klima #Ekosystémy #Biodiverzita #Výzkum #Příroda #Budoucnost

👤

Administrátor

Autor článku