Česko na křižovatce: Když se demokracie zkouší pevností institucí

Prague Castle

Únor 2026 – Praha. Zatímco Hradčany se tyčí nad městem jako po staletí, uvnitř politických budov se odehrává drama, které testuje českou demokracii v základech.

Úvod: Moment pravdy

Tento týden se v České republice dějí věci, které budou mít dopad na nás všechny. Tisíce lidí vyšly do ulic, aby podpořily prezidenta. Vláda čelí hlasování o nedůvěře. A v zákulisí se bojuje o to, kdo bude mít v zemi poslední slovo.

Tento článek není útok na žádnou stranu. Není to ani obrana establishmentu. Je to pokus o nestranný pohled na situaci, která se vymyká běžnému politickému rámusu.

Protože když jde o demokracii, nejde o levici nebo pravici. Jde o pravidla, která platí pro všechny.

Kapitola I: Co se vlastně stalo?

Chronologie krize

Vše začalo po říjnových parlamentních volbách 2025, které přinesly zásadní změnu:

Událost	Datum	Výsledek
Parlamentní volby	Říjen 2025	Vítězství ANO, SPD a Motoristů
Jmenování vlády	Prosinec 2025	Andrej Babiš premiérem podruhé
Jmenování ministrů	Leden 2026	Prez Pavel odmítá Filipa Turka
Eskalace konfliktu	Únor 2026	Macinka ohrožuje prezidenta
Demonstrace	2. února 2026	Desítky tisíc lidí podporují Pavla
Hlasování o nedůvěře	5. února 2026	Vláda přežívá

Jádro sporu

Prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka (čestného předsedy strany Motoristé) ministrem životního prostředí. Důvod? Turek v minulosti publikoval na Facebooku rasistické, homofobní a sexistické příspěvky.

Reakce přišla okamžitě. Petr Macinka, předseda Motoristů a místopředseda vlády, obvinil prezidenta z porušení ústavy a naznačil, že by mu mohlo být znemožněno reprezentovat zemi na summitu NATO.

Czech Parliament

A tady to začíná být vážné. Nejde o to, zda byl Turek vhodný kandidát. Jde o to, zda může koaliční politik vyhrožovat hlavě státu.

Kapitola II: Nová vláda – co slibuje a co dělá

Koalice, která změnila vše

Po čtyřech letech středo-pravicové vlády Petra Fialy nastoupila koalice tří subjektů:

ANO – Populistické hnutí Andreje Babiše
SPD – Protimigrační strana Tomia Okamury
Motoristé – Ultrakonzervativní strana Petra Macinky

Programové priority:

Žádné vyšší daně
Levnější energie
Lepší dostupnost bydlení
Reforma důchodového systému
"Česko na prvním místě"

Rozpočet 2026: Čísla, která rozdělují společnost

Vláda schválila rozpočet s následujícími parametry:

Ukazatel	Hodnota
Příjmy	1,978 bilionu Kč
Výdaje	2,288 bilionu Kč
Schodek	310 miliard Kč

Kam půjde více peněz:

Dopravní infrastruktura: +26 miliard Kč
Ministerstvo práce a sociálních věcí: +17 miliard Kč (na platy a dávky)

Kam půjde méně peněz:

Obrana: -21 miliard Kč (celkem ~185 miliard Kč, 2,07 % HDP)

Money and Economy

Opozice kritizuje: Schodek 310 miliard je "nezodpovědný" v době ekonomického růstu.

Vláda odpovídá: Investujeme do růstu a boje proti šedé ekonomice. Návrat EET (elektronické evidence tržeb) má přinést desítky miliard navíc.

Kapitola III: Ekonomika – mezi nadějí a realitou

Dobré zprávy pro občany

Česká ekonomika prochází oživením. Podle údajů z ledna 2026:

Pozitivní ukazatele:

Růst reálných mezd: 2,7 % (2. nejrychlejší v EU)
Inflace: 1,6–2,4 % (nejníže od května 2025)
Nominální růst mezd: ~5 %
Průměrná mzda (Q3 2025): 48 295 Kč měsíčně

Srovnání v regionu:

Země	Růst reálných mezd 2026
Maďarsko	3,5 %
Česko	2,7 %
Bulharsko	2,7 %
Polsko	2,7 %
Slovensko	1,9 %

Zdroj: IMF, FocusEconomics, Axevera

Regionální rozdíly uvnitř Česka

Ne všichni Češi si však polepší stejně:

Praha: Průměrná mzda 61 129 Kč
Karlovy Vary: Průměrná mzda ~41 500 Kč

Ekonom Petr Studnička upozorňuje: Reálné mzdy sice rostou, ale stále nedosáhly předpandemické úrovně z roku 2019.

Economic Growth

Vnější hrozby

Česká ekonomika je extrémně závislá na:

Německu – Největší obchodní partner
Globálních cenách energií – Stále citlivé po energetické krizi
Amerických clech – Nová politika Bílého domu může zasáhnout export

Kapitola IV: Zahraniční politika – od Západu k V4?

Nová orientace

Zatímco vláda Petra Fialy sázela na západní alianci, nová koalice přehodnocuje priority:

První cesta premiéra: Bratislava (leden 2026)

Obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem
Podpora Slovenska při dodávkách plynu
Společné zasedání vlád plánováno na 31. března 2026

Vztahy v rámci V4: Plná obnova spolupráce (Visegrádská čtyřka)

Postoj k Ukrajině – jemný, ale zásadní posun

Vláda podporuje Ukrajinu, ale s výhradami:

Pokračuje	Mění se
Česká munice iniciativa	Žádné české státní finance – platí partneři
Bezpečnostní spolupráce	Důraz na strategickou užitečnost
Podpora EU půjček	Odmítnutí garancí za půjčky

Ministr zahraničí Macinka navštívil Kyjev 9. ledna 2026, ale zdůraznil potřebu vyjednaného řešení – nikoli členství Ukrajiny v NATO.

European Union

Evropská unie – pragmatismus nebo izolace?

Česko zaujímá nové pozice:

❌ Odmítá EU Migration Pact
❌ Odmítá rozšíření ETS 2 na budovy
❌ Neblokuje půjčky Ukrajině, ale negarantuje je
✅ Prosazuje přísnější kontrolu migrace

Kritici varují: Česko riskuje marginální postavení v EU. Vláda odpovídá: Hájíme národní zájmy, ne bruselské dogmata.

Kapitola V: Společnost – co si myslí lidé?

Demonstrace 2. února 2026

Desítky tisíc lidí vyšly do ulic Prahy a dalších měst. Podporovaly prezidenta Pavla a ústavu.

Co říkají demonstranti:

"Nenecháme si vzít demokracii. Prezident má pravdu – nemůžeme jmenovat extrémisty do vlády."

Co říká vláda:

"Respektujeme právo na protest, ale vládu zvolili lidé v parlamentu, ne dav na Václavském náměstí."

Protest and Democracy

Nálada ve společnosti

Průzkumy ukazují rozdělenou společnost:

Více než polovina Čechů očekává stabilní příjmy
Třetina očekává vyšší příjmy
Obavy z politické nestability rostou

Příběhy obyčejných lidí

Jana, 45 let, učitelka z Brna

"Volila jsem ANO, protože chci nižší daně. Ale to, co dělá Macinka, je příliš. Prezident má pravdu – nemůžeme mít ve vládě lidi s extremistickými názory."

Pavel, 38 let, podnikatel z Ostravy

"Babiš alespoň ví, jak se dělá byznys. Fialova vláda nás dusila regulacemi. Chci nižší daně a klid na práci."

Marie, 67 let, důchodkyně z Plzně

"Bojím se. Viděla jsem rok 1968 a mám strach, že se vracíme do doby, kdy se rozhoduje jinde než v Praze."

Kapitola VI: Instituce pod tlakem

Prezident vs. Vláda – ústavní mezihra

Prezident Petr Pavel:

Bývalý generál NATO, vyhrál volby 2023
Politický oponent Babiše
Trvá na dodržování ústavních norem
Odmítá jmenovat kontroverzní kandidáty

Premiér Andrej Babiš:

Podruhé ve funkci (poprvé 2017–2021)
Čelí hlasování o imunitě (únor 2026)
Odmítá odvolat Macinku
Tvrdí, že prezident překračuje pravomoci

Klíčové instituce a jejich změny

Instituce	Změna	Kritika
Ministerstvo zahraničí	Zrušení lidskoprávního odboru (havlovská tradice)	Ztráta morálního kompasu
Ministerstvo životního prostředí	Zrušení klimatického odboru	Ignorování klimatické krize
Veřejnoprávní média	Plán na zrušení koncesionářských poplatků	Ohrožení nezávislosti
Neziskové organizace	Přísnější kontrola zahraničního financování	Umlčování opozice

Government Building

Hlasování o imunitě – únor 2026

Jak Andrej Babiš, tak Tomio Okamura čelí hlasování o zrušení imunity. Koalice drží při sobě – vzájemná ochrana dokud neprojde hlasování o důvěře.

Otázka zní: Co se stane, až bude vláda jistá svou pozicí?

Kapitola VII: Scénáře pro budoucnost

Co říkají odborníci

Politologové vidí tři možné scénáře:

1. Scénář: Stabilizace (pravděpodobnost 30 %)

Koalice vydrží
Prezident a vláda najdou modus vivendi
Česko zůstává v EU a NATO bez větších problémů
Ekonomika roste, společnost se uklidňuje

2. Scénář: Postupná eroze (pravděpodobnost 50 %)

Koalice se rozpadá v průběhu roku
Částečné předčasné volby
Česko ztrácí vliv v EU
Instituce jsou oslabeny, ale přežijí

3. Scénář: Ústavní krize (pravděpodobnost 20 %)

Eskalace konfliktu prezident–vláda
Pokusy o omezení prezidentských pravomocí
Masivní protesty, možná i nepokoje
Mezinárodní izolace Česka

Future Uncertainty

Klíčová data roku 2026

Datum	Událost	Význam
Únor 2026	Hlasování o imunitě Babiše a Okamury	Test koaliční jednoty
Duben 2026	Sjezd KDU-ČSL	Změna leadershipu
Podzim 2026	Komunální volby	První velký test popularity vlády

Kapitola VIII: Hlubší zamyšlení – co je demokracie?

Když pravidla nestačí

Demokracie není jen o volbách a ústavě. Je to také o:

Respektu k institucím
Ochotě přijmout prohru
Schopnosti kompromisu
Odpovědnosti vůči menšinám

Filozofické otázky pro každého z nás:

Co je víc – vůle většiny nebo ochrana menšin?
Může demokracie zvolit nedemokratickou vládu?
Kde je hranice mezi národním zájmem a izolací?
Jak bránit demokracii před těmi, kteří ji využívají k vlastní moci?

Democracy and Freedom

Historická paralela

Někteří historici vidí podobnosti s koncem první republiky (1918–1938):

Rozdělená společnost
Růst populistických hnutí
Oslabování institucí
Vnější tlaky (tehdy Německo, dnes Rusko a Čína)

Rozdíl je zásadní: Dnes jsme členem EU a NATO. Máme bezpečnostní záruky, které tehdy chyběly.

Kapitola IX: Co může udělat každý z nás?

Občanská angažovanost v roce 2026

Sledujte zdroje informací
- Ověřujte si zprávy
- Čtěte různé perspektivy
- Nenechte se manipulovat emocemi
Zapojte se do diskuse
- Mluvte s lidmi, kteří mají jiný názor
- Hledejte společnou řeč
- Vyhněte se osobním útokům
Využívejte demokratické nástroje
- Volte v komunálních volbách
- Podávejte petice
- Zapojte se do místních zastupitelstev
Chraňte instituce
- Podávejte stížnosti na porušování pravidel
- Podávejte žaloby na nezákonnosti
- Podporujte nezávislá média a neziskovky