Česká republika na křižovatce: Politický převrat, ekonomika a energetické dilema roku 2026
Rok 2026 přináší České republice historické změny. Nová vláda přepisuje pravidla hry, ekonomika navzdory globálním bouřím roste a země stojí před zásadním rozhodnutím o své energetické budoucnosti. Co to znamená pro každého z nás?
Česká republika na křižovatce: Politický převrat, ekonomika a energetické dilema roku 2026
Únor 2026 – Praha | Zatímco svět sleduje velmocenské konflikty a klimatické extrémy, v srdci Evropy probíhá tichá transformace, která může změnit tvář České republiky na celá desetiletí.
Tento článek není běžnou zpravodajskou rešerší. Je to pokus o hlubší pochopení sil, které formují naši současnost – a které určí, v jaké zemi budeme žít zítra.
Kapitola I: Politické zemětřesení
Od liberální demokracie k národnímu konzervatismu
Říjen 2025 se stal datem, na které česká politika jen tak nezapomene. Volby, které mnozí označují za historický předěl, přinesly konec proevropské liberální koalice a nástup vlády založené na principech národní suverenity a pragmatického konzervatismu.
Nová vládní koalice ANO – SPD – Motoristé pod vedením Andreje Babiše představila program, který se opírá o tři pilíře:
| Pilíř | Co znamená |
|---|---|
| Suverenita | EU nemůže diktovat záležitosti národní kompetence |
| Národní zájem | Politiky musí sloužit především blahobytu Čechů |
| Pragmatismus | Odmítnutí "normativně řízeného" policymakingu |
Konkrétní změny, které již proběhly
Domácí politika:
- Zrušení odboru strategické komunikace na Úřadu vlády (kritiky nazývaného "Stratkom")
- Reforma státní správy – nová služební zákon umožňuje rychlejší přijímání i propouštění zaměstnanců
- Zavedení elektronické evidence tržeb (EET 2.0)
- Zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání
- Příprava celostátních referend (s výjimkou členství v EU a NATO)
Ekonomická opatření:
- Snížení korporátní daně z 21 % na 19 %
- Snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích z 21 % na 12 %
- Zmrazení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné
"Toto není ideologický projekt. Je to praktický přístup k řízení země, který klade důraz na výsledky, ne na rétoriku." — Z programového prohlášení vlády, leden 2026
Napětí mezi vládou a prezidentem
Vztah mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem připomíná napjaté příměří. Dva klíčové konflikty již eskalovaly:
-
Střet zájmů Agrofert – Prezident naléhal na řešení vlastnictví Agrofertu; Babiš slíbil převod svěřenského fondu
-
Jmenování Filipa Turka – Prezident odmítl jmenovat lídra Motoristů ministrem životního prostředí kvůli jeho minulým výrokům včetně "chvály nacistického Německa"
- Kompromis: Turek se stal vládním komisařem pro klimatickou politiku namísto ministra
Politologové toto období nazývají "post-2025 politickým resetem". Otázkou zůstává, zda tento reset přinese stabilitu, nebo dlouhodobou polarizaci společnosti.
Kapitola II: Ekonomika navzdory bouři
Český výkon v globálním kontextu
Zatímco většina evropských ekonomik zápasí s recesí nebo stagnací, Česká republika vykazuje pozoruhodnou odolnost.
Klíčová čísla (podle MMF, únor 2026):
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Růst HDP 2025 | 2,5 % (robustní, tažený domácí poptávkou) |
| Projekce růstu 2026 | 2,7 % |
| Inflace (konec 2025) | 2,1 % (v souladu s cílem ČNB) |
| Jádrová inflace | 2,8 % (stále lepivá) |
| Úroková sazba ČNB | 3,5 % |
| Fiskální deficit 2025 | 2,0 % HDP |
| Fiskální deficit 2026 (projekce) | 2,3 % HDP |
Varování MMF
Mezinárodní měnový fond ve své závěrečné zprávě z únorové mise 2026 pochválil českou ekonomickou výkonnost, ale zároveň vydal vážná varování:
"Významná fiskální stimulace v době, kdy ekonomika již běží na plný nebo téměř plný výkon, by pravděpodobně podnítila inflaci a vedla k vyšším úrokovým sazbám."
Hlavní strukturální výzvy:
-
Vysoká závislost na exportu – Koncentrace obchodních partnerů a produktů činí ekonomiku zranitelnou vůči vnějším šokům
-
Demografický tlak – Stárnutí populace zatěžuje potenciální růst
-
Energetická náročnost – Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů v EU (pod 16 % výroby elektřiny)
-
Krizová dostupnost bydlení – Ceny rostou dvojnásobným tempem oproti průměru EU; omezuje mobilitu pracovníků a prohlubuje nerovnosti
Doporučení pro fiskální konsolidaci
MMF doporučuje roční fiskální úpravu o 0,5 procentního bodu během let 2027–2030, aby se strukturální deficit snížil na 1 % HDP. Bez konsolidace by veřejný dluh mohl do roku 2034 překročit 60 % HDP.
Konkrétní doporučení:
- Posílení testování sociálních dávek podle příjmu
- Kontrola růstu mzdových nákladů ve veřejném sektoru
- Opětovné zavedení elektronické evidence tržeb
- Přechod na hodnotový systém daně z nemovitostí (výběr daně z nemovitostí je pouze 0,3 % HDP vs. průměr OECD 1,7 %)
Kapitola III: Technologická revoluce v srdci Evropy
Český startup boom
Zatímco politikaře zaměstnávají spory o kompetence, v pražských a brněnských kancelářích probíhá tichá technologická revoluce.
10 nejnadějnějších českých startupů roku 2026 (založeno 2023–2025):
| Startup | Město | Financování | Oblast |
|---|---|---|---|
| E2B | Praha | €29,8M | AI sandbox prostředí |
| Duvo | Praha | €12,9M | Agentic automatizace pro retail |
| Adalid Sciences | Praha | €7,9M | Genomická medicína |
| Everbot | Ostrava | €972K | Platforma pro 60+ AI modelů |
| Langtail | Praha | €1M | Testování a deploy AI aplikací |
| DecisionRules | Praha | €1,6M | Business rules engine |
| Elin.ai | Praha | €1M | AI mentální zdraví |
| Grid.online | Praha | €1,5M | Sdílená logistika pro města |
| VETSTOR | Praha | €1M | AI péče o domácí mazlíčky |
| Finlay | Praha | €300K | AI náborová platforma |
Celkové sledované financování: ~57 milionů EUR
Co tato čísla znamenají
- AI dominance – 7 z 10 startupů se zaměřuje na umělou inteligenci
- B2B orientace – Většina cílí na velké korporátní klienty
- Mezinárodní ambice – Investiční kola ukazují důvěru v evropskou/globální expanzi
- Deep tech kompetence – Od genomické medicíny po agentic AI
"Česká republika se posouvá od tradičních průmyslových technologií ke špičkovým řešením v oblasti AI, biotechnologií a softwaru. Stáváme se inovačním hubem střední Evropy."
Nová vláda připravuje daňové pobídky pro investory do startupů, což může tento trend dále posílit.
Kapitola IV: Energetické dilema
Jaderná energie vs. obnovitelné zdroje
Snad žádná otázka nerozděluje českou společnost tolik jako budoucnost energetiky. Země stojí před zásadním rozhodnutím: Investovat do malých modulárních jaderných reaktorů (SMR), nebo vsadit na obnovitelné zdroje?
Politické sliby vs. realita
| Strana/Hnutí | Slib |
|---|---|
| ANO | První modulární reaktor do roku 2034 |
| SPOLU | Pokrok ve vývoji SMR |
| Starostové | Nahrazení uhelných elektráren SMR |
Realita podle World Nuclear Industry Status Report:
- Technologie SMR existuje pouze na papíře – žádné komerční zakázky zatím nebyly zadány
- Žádný prototype neprošel nezávislým bezpečnostním hodnoceným
- Rolls-Royce SMR má výkon 498 MW – není to "malý" reaktor (srovnatelné s blokem Dukovan 524 MW)
- Profesor Stephen Thomas (Greenwich University) nazývá SMR "spekulativní technologií"
"Dohody představují spíše signál veřejnosti než skutečný pokrok v komerční životaschopnosti." — Professor Stephen Thomas
Časová osa a náklady
- 2020: ČEZ uzavřel partnerství s Rolls-Royce na vývoji SMR
- 2024: ČEZ provedl kapitálový příspěvek do dceřiné společnosti Rolls-Royce SMR
- Polovina 2030: Plánované dokončení prvního SMR v lokalitě Temelín
- Tušimice: Plánováno až 6 SMR; probíhá posuzování vlivu na životní prostředí
Náklady:
- Přípravné práce jdou do miliard dolarů
- Výstavba dalších jaderných zdrojů by zvýšila ceny elektřiny
- Obnovitelné alternativy by mohly spotřebitelům ušetřit 20–30 miliard Kč ročně
Alternativní scénář
Organizace Facts on Climate představila model, podle kterého by rychlý rozvoj větrné energie combined s přenosovými systémy a úložišti mohl nahradit uhelné elektrárny efektivněji než jaderná energie.
Klíčové poznatky:
- Roční instalace 1 GW solární kapacity činí jadernou energii nekonkurenceschopnou
- Kombinace obnovitelných zdrojů + úložiště + plynové elektrárny připravené na biopaliva může zvládnout českou výrobu elektřiny bez SMR
Oldřich Sklenář, energetický expert:
"Jakékoli případné modulární reaktory budou fungovat podobně jako elektrárna v Dukovanech. Česká výroba elektřiny se obejde bez SMR."
Uhlí končí dříve, než SMR budou připraveny
Do roku 2033 má být ukončena těžba uhlí v České republice. Malé modulární reaktory však nebudou do té doby komerčně dostupné. To vytváří riziko energetické mezery, kterou bude třeba vyplnit jinými zdroji.
Kapitola V: Zahraniční politika – Nová orientace
Slovensko jako priorita číslo jedna
V symbolickém gestu byla první oficiální cesta premiéra Babiše vedena na Slovensko. Po letech ochlazení za vlády Petra Fialy dochází k obnovení mezivládních konzultací.
První společné česko-slovenské zasedání vlád je naplánováno na 31. března 2026. Témata zahrnují:
- Energetickou spolupráci (česká podpora slovenských dodávek plynu)
- Hospodářské vztahy
- Kulturní a vzdělávací výměny
Vztah k Evropské unii
Nová vláda deklarovala aktivní angažmá pouze tam, kde slouží českým zájmům:
- Odmítnutí převzetí eura
- Odmítnutí EU Migračního paktu
- Odpor vůči rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS 2) na budovy
- Revize Evropské zelené dohody
Česká republika se připojila k Maďarsku a Slovensku v odmítnutí záruk za 90miliardový úvěrový balíček EU pro Ukrajinu.
Ukrajina: Od morální podpory k transakčnímu přístupu
| Kontinuita | Přehodnocení |
|---|---|
| Česká munice iniciativa pokračuje (jako koordinátor) | Žádné české státní prostředky – financují jiní partneři |
| Politická/strategická podpora trvá | Podpora vázána na rozpočtové možnosti a měřitelné výsledky |
| Ministr zahraničí Macinka navštívil Kyjev (9. ledna 2026) | Důraz na vyjednané řešení a bezpečnostní záruky (ne členství v NATO) |
Tento transakční přístup vyvolává kontroverze jak doma, tak u spojenců. Zatímco vláda zdůrazňuje fiskální odpovědnost, kritici varují před oslabením mezinárodní pozice České republiky.
Kapitola VI: Lidský rozměr
Příběhy ze současného Česka
Jana, 45 let, učitelka z Brna
"Politika se změnila, ale moje každodenní realita zůstává stejná. Stále učím 35 dětí ve třídě, stále řeším, jak vyjít s platem. Jediné, co cítím jinak, je napětí v médiích. Jako by se společnost rozdělila na dva tábory."
Martin, 32 let, zakladatel tech startupu v Praze
"Pro nás jako pro startupy je nová vláda nadějná. Daňové úlevy, podpora investorů – to jsou věci, které reálně pomáhají. Ale zároveň mám obavy z izolace od EU. Inovace potřebují otevřené hranice a spolupráci."
Eva, 68 let, důchodkyně z Ostravy
"Celý život jsem pracovala v energetice. Teď slyším, že uhlí má skončit a místo toho budou nějaké malé reaktory. Nevím, co si mám myslet. Doufám, že to neznamená dražší elektřinu pro lidi jako já."
Tyto hlasy nejsou výjimkou. Jsou tváří tiché transformace, která probíhá právě teď – mimo politická studia a zpravodajské titulky.
Kapitola VII: Co nás čeká?
Scénáře pro příští čtyři roky
Odborníci navrhují tři možné scénáře vývoje:
1. Optimistický scénář: Pragmatická stabilita
- Vláda dokáže balanceovat mezi národními zájmy a mezinárodní spoluprácí
- Ekonomický růst pokračuje, startup ekosystém kvete
- Energetická transformace probíhá kombinací zdrojů
- Společnost se stabilizuje po počátečním šoku
2. Pesimistický scénář: Izolace a stagnace
- Konflikty s EU eskalují, Česká republika ztrácí přístup k fondům
- Fiskální deficit roste, dluhová spirála se spouští
- Energetická mezera vede k výpadkům a drahým cenám
- Společenská polarizace prohlubuje
3. Realistický scénář: Postupná adaptace
- Vláda zmírňuje rétoriku, hledá praktické kompromisy
- Ekonomika roste pomaleji, ale stabilně
- Energetický mix kombinuje jádro, obnovitelné zdroje a plyn
- Společnost si zvyká na nový status quo
Pravda bude pravděpodobně kombinací všech tří.
Závěr: Volba je na nás všech
Žijeme v mimořádném období českých dějin. Rok 2026 nebude zapamatován jen jako datum politických změn nebo ekonomických ukazatelů. Bude remembered jako moment, kdy se Česká republika znovu postavila tváří v tvář zásadním otázkám své identity:
"Chceme být izolovaným ostrovem, nebo aktivním členem evropské rodiny?"
"Máme vsadit na technologické sázky, nebo na ověřená řešení?"
"Jak zachovat sociální soudržnost v době rychlých změn?"
Výzva pro čtenáře
Nenechte se strhnout ani euforií, ani panikou. Sledujte. Přemýšlejte. Diskutujte.
Budoucnost není předem daná. Tvoříme ji každý den – svými rozhodnutími, svými hlasy, svými činy.
Ať už stojíte na jakékoli straně politického spektra, pamatujte:
Nejdůležitější otázka nezní, kdo vládne.
Nejdůležitější otázka zní: Jakou zemi chceme předat svým dětem?
Zdroje a další čtení
Oficiální dokumenty:
Analýzy:
- Czech Republic Monthly Briefing: Governing After the Liberal Moment
- World Nuclear Industry Status Report 2026
Ekonomika:
- ING Think: Solid Czech performance amid low inflation
- Komerční banka: Czech Economic Outlook 1Q 2026
Technologie:
- Czech Republic's startups pushing innovation forward in 2026
- Digital Czech Republic – Digitální Česko
Energetika:
- Heinrich Böll Foundation: A "promised land" for modular nuclear reactors?
- Facts on Climate: Energetické scénáře pro ČR
Autor: Redakce Momentum
Publikováno: 27. února 2026
Kategorie: Domácí
Štítky: Politika, Ekonomika, Energetika, Technologie, Společnost, MMF, Startupy, Jaderná energie
Další čtení:
Administrátor
Autor článku
