Národní galerie slaví 230 let: Když instituce překonává čas

Praha se v roce 2026 stává svědkem významného kulturního výročí. Národní galerie, založená 5. února 1796 Společností vlasteneckých přátel umění, vstupuje do svého 230. roku existence. Je to jedna z nejstarších veřejných galerií na evropském kontinentu.

Od osvícenství k surrealismu

Galerii založili osvícení aristokraté a intelektuálové v čele s Františkem Josefem ze Šternberka-Manderscheidu a Františkem Antonínem Kolowratem-Novohradským. Jejich cílem bylo posílit umělecké standardy a veřejný kulturní život v tehdy ještě provinčním habsburském městě.

Dnes, o více než dvě století později, galerie připravuje na podzim 2026 několik zásadních výstav:

90 let českého surrealismu – výstava mapující pražskou roli v surrealistickém hnutí od 30. let 20. století až po současnost
Anna Jagellonská (1503–1547) – k 500. výročí nástupu Habsburků na český trůn, s díly Dürera, Tiziana a Cranacha
NGP 230 – 70 děl ze všech pěti sbírek galerie v tematických sekcích

Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová, 1902–1980), jedna z nejvýznamnějších postav českého surrealismu. Foto: Wikimedia Commons, public domain.

Rozpočtové škrty a evropský kontext

Generální ředitelka Alicja Knastová na tiskové konferenci 28. ledna 2026 oznámila, že galerie bude moci investovat pouze zlomek obvyklého rozpočtu. Ekonomické tlaky nutí Národní galerii omezit počet výstav a veřejných akcí ve srovnání s předchozími sezónami.

Tento problém není izolovaný. Kulturní instituce po celé Evropě čelí podobným finančním omezením. Otázka zní: jak udržet živé dědictví minulosti v nejistotě přítomnosti?

Praha jako střed surrealismu

Český surrealismus má v dějinách umění výjimečné postavení. Praha hostila jednu z prvních surrealistických výstav ve střední Evropě již v roce 1935. Skupina surrealistů, k níž patřili Toyen, Jindřich Štyrský či Karel Teige, vytvořila unikátní umělecký jazyk, který překračoval hranice mezi snem a realitou.

„Surrealismus není styl, je to způsob myšlení," napsal André Breton, zakladatel surrealistického hnutí.

Praha zůstává jedním z mála míst, kde surrealistická skupina pokračuje v činnosti dodnes.

Veletržní palác: Chrám moderního umění

Hlavním sídlem sbírky moderního a současného umění je Veletržní palác v Holešovicích. Funkcionalistická stavba z roku 1928, dílo architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, byla ve své době největší budovou svého druhu na světě. Dnes slouží jako důstojný rámec pro díla 19. až 21. století.

Veletržní palác, první funkcionalistická budova v Praze. Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA.

Společný projekt se Slovenskem

V roce 2026 si připomínáme také 100. výročí československého pavilonu na Benátském bienále. Národní galerie připravuje společný projekt se Slovenskou národní galerií, který reflektuje sdílené kulturní dědictví obou zemí.

Co nám říká výročí?

230 let existence Národní galerie není jen číslo. Je to připomínka, že kultura přežívá generace, politické změny i ekonomické krize. Instituce založená osvícenci v 18. století dnes čelí výzvám 21. století – digitalizaci, komercionalizaci umění, otázce accessibility.

V době, kdy se mnoho kulturních institucí potýká s existenčními problémy, je výročí Národní galerie příležitostí k zamyšlení: Jakou hodnotu má umění pro společnost? A jsme ochotni za tuto hodnotu bojovat?

Zdroje: